Ekologie: je vědní obor zabývající se studiem interakcí mezi organismy a jejich životním prostředím. Hlavním cílem ekologie je porozumět složitým vztahům mezi živými organismy (jako jsou rostliny, živočichové a mikroorganismy) a neživými faktory prostředí (například klima, půda, voda, světlo), a to na různých úrovních organizace, od jednotlivců až po celé ekosystémy.
Environmentální: se týká životního prostředí nebo přírody, zejména v kontextu vědy, politiky nebo praxe zaměřené na ochranu a udržitelnost životního prostředí. Termín "environmentální" zahrnuje všechny aspekty spojené s životním prostředím, včetně přírodních zdrojů, biodiverzity, kvality vzduchu, vody a půdy, ochrany přírodních ekosystémů a snahy o minimalizaci environmentálních dopadů lidských aktivit.
Underpacking - nedostatečné využití obalového materiálu.
Overpacking - nadměrné využití obalového materiálu.
Recyklace - proces nakládání s odpadem, který vede k jeho dalšímu využití.
Upcyklace - proces znovuvyužití materiálu, který má menší negativní dopad na životní prostředí, než má současná recyklace.
Downcyklace - opakovaná recyklace odpadu, při níž se snižuje kvalita materiálu.
Degradabilní materiál - rozložitelný.
Biodegradabilní materiál - biologicky rozložitelný (za pomoci bakterií a dalších organismů na přírodní prvky, jako je oxid uhličitý a voda).
Oxo-degradabilní materiál - rozložitelný působením UV světla a/nebo tepla a kyslíku.
Kompostovatelný materiál - biologicky rozložitelný a odpovídající standardům kompostovatelnosti.
Recyklovaný materiál - úplně nebo částečně vyrobený z druhotných surovin.
Recyklovatelný materiál - vhodný k případné recyklaci.
Reduce, reuse, recycle – (RRR) - vyjadřuje základní princip v odpadové hierarchii, co se týče udržitelnosti. REDUCE = omezení - tzn. produkce co nejmenšího počtu obalů. REUSE = znovupoužití - skvělým příkladem jsou vratné lahve. RECYCLE = recyklace, tak jak ji chápeme. Je možná díky zodpovědnému třídění odpadových materiálů.
Biodiverzita: Rozmanitost života na Zemi včetně různých druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů.
Biodegradace: Rozklad organických látek biologickými procesy, které nezanechávají trvanlivé znečištění.
Ekosystém: Komplexní síť interakcí mezi živými organismy (rostliny, živočichové, mikroorganismy) a jejich neživým prostředím.
Karbonová stopa: Celkové množství skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2), uvolňovaných do atmosféry kvůli lidské činnosti.
Obnovitelné zdroje: Zdroje energie, které se obnovují přirozenými procesy nebo jsou nevyčerpatelné, jako je sluneční, větrná nebo vodní energie.
Recyklace: Proces zpracování odpadních materiálů na nové výrobky za účelem snížení spotřeby surovin a snížení odpadu.
Udržitelnost: Schopnost uspokojit současné potřeby lidí, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat své potřeby.
Znečištění: Přítomnost nebo únik škodlivých látek do prostředí, které může mít negativní dopady na ekosystémy a lidské zdraví.
Klimatická změna: Změny v klimatu Země způsobené lidskou činností, zejména emisemi skleníkových plynů.
Ekologická stopa: Míra lidské spotřeby přírodních zdrojů a ekologických služeb v porovnání s kapacitou Země poskytovat tyto zdroje a služby.
Odpadový management: Plánování a správa odpadů s cílem minimalizovat negativní dopady na životní prostředí.
Zelená energie: Energie z obnovitelných zdrojů, která má nižší dopad na životní prostředí než tradiční fosilní paliva.
Permakultura: Systém navrhování zemědělských ekosystémů s ohledem na přírodní ekosystémy, který zdůrazňuje udržitelnost, biodiverzitu a efektivní využití zdrojů.
Kompostování: Biologický proces rozkladu organického materiálu na humus pod vlivem mikroorganismů, který slouží jako přírodní hnojivo.
Ochrana půdy: Soubor opatření zaměřených na udržení plodnosti půdy a prevenci eroze a degradace půdních struktur.
Odpovědnost výrobce: Princip rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), který zavazuje výrobce k financování a zajištění recyklace a správného nakládání s produkty po jejich spotřebě.
Udržitelná architektura: Navrhování a stavba budov s ohledem na minimalizaci environmentálních dopadů, včetně energetické efektivity a použití obnovitelných materiálů.
Energie účinnost: Snaha o minimalizaci spotřeby energie prostřednictvím efektivních technologií a praktik.
Ekologická stopa: Koncept měřící vliv jednotlivce, společenství nebo národa na životní prostředí na základě spotřeby zdrojů a emisí skleníkových plynů.
Trvale udržitelný rozvoj: Koncept zahrnující snahu o dosažení hospodářského rozvoje, který zohledňuje sociální potřeby a ochranu životního prostředí pro současné i budoucí generace.
Agroekologie: Studium interakcí mezi rostlinami, živočichy a jejich prostředím v zemědělských systémech s cílem dosáhnout udržitelnější produkce potravin.
Zero Waste (Nulový odpad): Filozofie a soubor praktických postupů zaměřených na minimalizaci vzniku odpadu a zvýšení recyklace a kompostování.
Hlavní zdroje: Zdroje, které mají zásadní vliv na životní prostředí, jako je voda, vzduch, půda, energie a biologická rozmanitost.
Ochrana mořských ekosystémů: Snaha o zachování zdraví a biodiverzity mořských ekosystémů včetně korálů, mangrovových porostů a mořských živočichů.
Fosilní paliva: Paliva jako ropa, uhlí a zemní plyn, která jsou těžena z fosilních zdrojů a při jejich spalování uvolňují skleníkové plyny.
Deforestace: Odlesňování a odstraňování lesního porostu, což má negativní dopad na biodiverzitu, klima a životní prostředí.
Ochrana druhů: Snaha o ochranu ohrožených druhů rostlin a živočichů před vyhynutím prostřednictvím ochrany jejich přirozeného prostředí a přijímání ochranných opatření.
Znečištění ovzduší: Přítomnost škodlivých látek v atmosféře způsobená lidskou činností, například emisemi z průmyslu, dopravy nebo spalování fosilních paliv.
Obnova ekosystémů: Aktivita obnovy nebo obnovy poškozených ekosystémů, například výsadba lesů, revitalizace mokřadů nebo obnova rybníků.
Biomasa: Biologicky obnovitelný materiál z rostlin nebo zvířat, který může být využit jako zdroj energie, například dřevo, rostlinné zbytky nebo biologicky rozložitelný odpad.
Permafrost: Trvale zmrzlá půda v arktických oblastech, která se stává nestabilní kvůli klimatickým změnám a tání.
Oceánské kyselání: Změna chemického složení oceánů způsobená absorpcí oxidu uhličitého z atmosféry, což má negativní dopad na mořské organismy a korálové útesy.
Ekoefektivita: Strategie a postupy zaměřené na maximalizaci efektivity využití zdrojů a minimalizaci negativních environmentálních dopadů.
Hnědé ekonomie: Ekonomický model, který je založen na udržitelných zásadách a snaze minimalizovat spotřebu a odpad.
Agenda 21: Program OSN z roku 1992, který si klade za cíl podporovat udržitelný rozvoj na globální úrovni.
Odpovědná spotřeba a produkce: Koncept podporující zodpovědné a udržitelné chování při výrobě a spotřebě zboží.
Záchrana vodních zdrojů: Snaha o ochranu vodních ekosystémů a udržitelné využívání vodních zdrojů pro lidské potřeby.
Ekosystémové služby: Přínosy, které lidé získávají z ekosystémů, jako jsou zásobování pitnou vodou, regulace klimatu nebo rekreační aktivity.
Organické zemědělství: Zemědělský systém, který využívá přírodní metody a minimalizuje používání syntetických hnojiv a pesticidů.
Fotovoltaická energie: Energii získanou přeměnou slunečního záření na elektrickou energii pomocí solárních panelů.
Větrná energie: Energie získávaná pohybem vzduchu (větru) pomocí větrných turbín.
Geotermální energie: Energie získávaná z tepla uvnitř Země, často využívaná pro vytápění a výrobu elektřiny.
Karbonová neutralita: Stav, kdy se emise skleníkových plynů vyrovnávají absorpcí, čímž se celková uhlíková bilance stává neutrální.
Ochrana přírody: Aktivity zaměřené na ochranu biodiverzity a přírodních ekosystémů, včetně vytváření chráněných oblastí.
Energetická účinnost: Snaha o minimalizaci spotřeby energie při zachování požadované úrovně výkonu.
Zelená infrastruktura: Systémy, které kombinují přírodní a technologické prvky k podpoře ekologických funkcí a služeb ve městech a krajině.
Sociální ekologie: Studium vztahů mezi lidmi a jejich prostředím, s důrazem na sociální a kulturní aspekty ochrany životního prostředí.
Agrosystém: Umělý ekosystém vytvořený lidskou činností pro zemědělské účely, například pole plodin nebo pastviny.
Zelené střechy: Střechy pokryté rostlinami, které pomáhají zlepšovat kvalitu ovzduší a snižují účinky městského tepelného ostrova.
Náhradní materiály: Materiály vyráběné z obnovitelných zdrojů nebo recyklovaných materiálů jako alternativa k tradičním plasty a chemikáliím.
Trh s uhlíkovými kredity: Obchodování s oprávněními na emise skleníkových plynů s cílem podporovat investice do projektů snižování emisí.
Hybridní vozidla: Automobily s kombinovaným pohonem, které využívají jak spalovací motory, tak elektrické pohony k snížení emisí.
Zelené město: Město, které aktivně implementuje udržitelné technologie a politiky pro snížení environmentálního dopadu.
Přírodní kapitál: Hodnota ekosystémů a biologické rozmanitosti pro lidské blahobyt a ekonomiku.Populační ekologie: Studium dynamiky a distribuce populací jednotlivých druhů v prostředí. Zkoumá faktory ovlivňující velikost populace, růst, migrace a interakce mezi jedinci.
Společenstevní ekologie: Analyzuje interakce mezi různými druhy organismů žijícími v dané oblasti. Zabývá se strukturou společenstev, druhovou diverzitou a ekologickými vztahy (např. predace, symbióza).
Ekosystémová ekologie: Studuje složení, funkce a interakce mezi živými organismy a jejich neživým prostředím v rámci definovaného prostoru (např. les, jezero, moře). Tento obor se zaměřuje na tok energie a látek v ekosystémech.
Landschaftsökologie: Zkoumá vzájemné vztahy mezi různými typy ekosystémů na krajině a procesy, které formují krajinu v čase.
Globální ekologie: Studuje ekologické jevy na globální úrovni, jako jsou klimatické změny, globální oběh živin a migrace druhů.
Behaviorální ekologie: Zkoumá chování živočichů a jeho adaptace na prostředí. Tento obor se zaměřuje na evoluční a ekologické determinanty chování.