Další informace Odpovědi na dotazy Lidových novin k zálohováni PET

Odpovědi na dotazy Lidových novin k zálohováni PET

Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství odpovidal na dotazy Lidových novin ke kontroverzní a mnoha subjekty stále jednoznačné odmitané novele obalového zákona, která se snaží prosadit povinné zálohováni PET lahvi a plechovek, jak jej navrhuje ministr Životního prostředí a nápojářské koncerny.

Jakých typů obalů se bude zálohování týkat? Jedná se pouze o obaly na pití, nebo jsou v tom zahrnuty i jiné obaly?

„To je předčasné. Předně je třeba zdůraznit, že návrh z dílny MŽP sklidil skutečně rekordní množství kritických a nesouhlasných připomínek a nemá podporu. Stále trvá velmi vysoký počet rozporů s mnoha klíčovými místy, včetně obou obecních svazů, krajů, Hospodářské komory, Unie zaměstnavatelských svazů, obchodníků, pumpařů, recyklačních firem a mnoha dalších organizací. Je proto velmi předčasné hovořit o parametrech systému, neboť ministr nemá pro svůj návrh ani odbornou, ani politickou podporu. V Otázkách Václava Moravce na konci června na dotaz k reálné prosaditelnosti návrhu nejprve nechtěl odpovědět a následně řekl, že povinné zálohy klidně prosadí až v příští vládě, pokud ne v této. A to i kdyby kvůli tomu měl objet všechny obce v republice. Zde ministr patrně narážel na trvající silný nesouhlas obcí a měst z celé ČR. V médiích se díky placené nápojářské kampani nyní šíří nepřesná sugestivní informace, že povinné zálohy budou. Tak to ale není. O tom musí nejprve rozhodnout parlament. A pokud je k návrhu tak široký odpor, nedá se předpokládat prosazení novely, která je tak kontroverzní a nevýhodná pro obce a pro lidi. Není to ani v programovém prohlášení vlády. K novele již také existuje negativní usnesení gesčního výboru sněmovny z prosince 2023. A není se čemu divit. Není to tak dávno, kdy parlament povinné zálohování v ČR v hlasování velkou většinou jednoznačně odmítl (2020). Parlament tehdy odkázal na možné dobrovolné zálohování, které v ČR dobře funguje už desítky let, například u skleněných lahví. Kdo chce své obaly zálohovat, může. Ale k vašemu dotazu - návrh MŽP se týká PET lahví a nápojových plechovek o objemu 0,1 litru až 3 litry od nealkoholických nápojů a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu. Netýká se mléčných nápojů.“

Zálohovací systém musí mít všechny prodejny, nebo jen některé dle velikosti?

„Podle připravovaného evropského nařízení o obalech, které však ještě není schválené a musí o něm teprve hlasovat nový Evropský parlament, by se musely zálohované obaly vracet všude tam, kde se výrobky v nich prodávají. Novela MŽP v tomto není souladná s nařízením, na což řada subjektů také upozornila. Návrh MŽP počítá s prodejnami nad 50m2 a s benzínkami. Návrh MŽP je chybný i v tomto a bylo by nutné jej revidovat. Opakovaně na to upozornila např. Hospodářská komora.“

Řada odborníků skrze třídění odpadu nechápe, proč ČR tento zálohovací systém zavádí, když v jsme v Evropě jednou z nejlepších zemí co se týče třídění plastů (přibližně 80 procent obyvatel). Co to má přinést za výhody? A přinese to vůbec nějaké?

„V reálu je to velmi drahý systém, který nám v ČR prakticky nepomůže. Jako stát musíme podle platné legislativy zajistit třídění všech komunálních odpadů a jejich recyklaci v míře minimálně 65 %. PETky přitom znamenají pouhé 1 % z komunálních odpadů.

My musíme řešit i těch ostatních 99 %. Náklady na navrhovaný velmi drahý zálohový systém pro pouhé dvě komodity by stačily na vyřešení mnohonásobně větší části komunálních odpadů. Budou to zcela vyhozené peníze a bohužel je jako vždy zaplatí lidé. Do třídění jsme jako ČR již investovali hodně času a lidé u nás jsou v tom jedni z nejlepších v celé Evropě.

Zkušenosti z řady zemí, například i ze Slovenska, které již zálohový systém má, jsou takové, že míra recyklace komunálních plastů se po zavedení zálohování prakticky nenavýšila. Naopak ČR je na velmi dobrém sedmém místě z celé EU v celkové recyklaci plastů. Jsme v tom daleko před řadou států, které zálohují. Podobně dobří jsme i v recyklaci kovových odpadů.

Pokud by se jednalo o zálohování opakovatelně použitelných obalů, jako je tomu třeba u skleněných lahví od piva, mělo by to samozřejmě smysl. Ale ani jedna PETka ani plechovka v navrhovaném zálohovém systému se nevypláchne a nenaplní. Stane se s nimi úplně to samé, co s těmi v tříděném sběru. Jen to občana bude stát násobně více peněz. A obce přijdou o hodnotu těchto cenných komodit, které jim nyní patří ze zákona.“

Je podle Vás zálohování rentabilní a dává smysl, nebo spíše převažují negativa?

Jak říká předseda Asociace českého tradičního obchodu, pan Březina, rentabilní je pouze pro ty, kdo jej navrhují. Tedy pro nápojářský průmysl a pro výrobce drahých zálohovacích automatů. Pro ty je velmi rentabilní. Ostatní na toto drahé řešení doplatí. Doplatí obce, lidé, obchodníci, ale bohužel i životní prostředí, protože další paralelní systém pro pouhé dvě komodity, tedy PET lahve a plechovky, znamená zbytečně další dopravu, další energii, další náklady. Kritické připomínky rekordního počtu různých institucí ukazují, že s našimi stávajícími výsledky a cíli, které máme ke všem komunálním odpadům, nedává zavedení povinného zálohování v systému prosazovaném nápojáři a MŽP vůbec smysl. Francie ten systém již jednoznačně odmítla. Itálie, Španělsko, Belgie a další státy hledají efektivnější a modernější cesty a systémy, které zajistí oběhové hospodářství pro všechny recyklovatelné obaly, ne jen pro dvě nejméně problematické komodity. Chtěl bych, aby i ČR byla v množině států s moderním řešením pro všechny odpady, nikoli abychom si kupovali 50 let starý předražený systém, který jen obtěžuje lidi a s komunálními odpady a obaly v reálu nepomůže.“

Zdroj: Na dotazy Lidových novin odpovídal Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství. Článek vyšel dne 24.7.2024 v Lidových novinách